mapa

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Obec, dění v obci > Kronika

Kronika

Paměti z Ráječka

Osada byla pojmenována podle pěkné krajiny, je to zdrobnělé od slova ráj , právě tak  jako Rájec a Ráječek. Leží to osada Ráječko při okresní silnici na rovině zvýšeného levého břehu řeky Svitavy podél potoka Chrábku. Na východě sklánějí se k vesnici poslední výběžky vysočiny Drahanské, na západě za údolím Svitaviným rýsují se odnože vysočiny Kunštátské. Domy rolníků tvoří podélnou náves  s kaplí a hasičským skladištěm "Dědina". Chalupníci jsou podél potoka v "Záhumení", "Bosna" (Pazderna) v údolí potoka výše položená a "úvozek"na severovýchodních svazích. Patří sem také samoty v hájíčku a u Tálských.

Původně byl tu dvůr a několik usedlostí, jež patřily k lennímu statku blízkému. Počátkem 17. století bylo tu 24 domů, z nichž po válce třicetileté (1618-1648) byly 3 pusté.

R. 1766 majitel statku rájeckého starohrabě Antonín ze Salmů koupil lenní statek blanenský od Karla Josefa z Gellhornů za 100 694 zlatých 42 krejcarů. Panství rájecké bylo tehdy v nejlepším stavu: hospodářství v rozvětu, rozsáhlé stavby provedeny a všechno , kde se jen dalo , osázeno stromovím.

R. 1786 byl dvůr v Ráječku rozparcelován mezi poddané t.j. mezi sedláky a chalupníky tak, že ves  r.1793 měla již 47 čísel a 200 obyvatel. Rozloha pozemků činila 299.2414ha, dnes činí 490 ha 67 a 6m2 podle sčítání z roku 1910. Úroku t.j. plat za užívání pozemků se platilo ročně  54 zl. 5 kr., za klestí 12 zl. Robotovalo 16 sedláků s potahem 3 dny v týdnu, 7 podsedníků 3 dny týsně pěšky, 8 chalupníků 1 den pěšky.

R. 1825 postavena na Horce jednotříbní škola za přispění osvíceného starohraběte Huga ze Salm-Reifferscheidů, majitele statku rájeckého a blanského, jenž se uvolil dáti všechen materiál stavební (cihly, vápno, dříví, křidlice), občané pak obstarali všechny práce řemeslnické , nádenické a povozy.

R. 1831 dne 16.července o 4 hodinách ráno snesla se nad vesnicí strašná bouře , při níž blesk udeřil do školní budovy od východu , urazil roh zdi u bytu učitelova , trámy ve stropě poštípal , učitele Jana Stloukala omráčil a popálil tak, že třetí den na to (19.července) zemřel.

R. 1835 cís. patentem  ze 24.září snížena vojenská služební doba ze 14 na 8 let. Až do r. 1848 byli v obcích poddaných na venkově rychtáři. Byli ustanoveni od vrchnosti a měli na starosti lidem robotu nařizovati , někdy místo "drába" na robotě dohlížeti, vykonané roboty zaznamenávati, s výkazy těmi každou sobotu ke zprávě na vrchnostenský úřad docházeti a nové rozkazy na robotu pro budoucí týden přijímati. Za tyto služby byl rychtář od roboty na jeho pozemcích váznoucí buď zcela nebo částečně osvobozen. Posledním rychtářem v Ráječku byl Jan Blažek, před ním jeho otec Josef Blažek z čís. 1 , kde až posud ještě říkají "u rychtářů".

Sněm moravský 11.července 1848 usnesl se sice na zrušení roboty, ale povinnost robotní v markrabství Moravském měla přestati teprve od 31. března 1849 za přiměřenou náhradu. Avšak kníže Salm Hugo Karel dekretem ze 4. dubna 1848 čís. 258 hned od toho dne  " k lepšímu svých poddaných" všem poddaným Rájce a Blanska jak podruhům a domkářům tak i také usedlým "robotu prominouti ráčil". Rychtáři měli toto vrchnostenské uzavření v plné hromadě všeobecně rozhlásiti. Týkalo se to tudíž i Ráječka.. Vykupování z robot trvalo dosti dlouho. Listiny o vyproštění ukazují nejlépe všechny "na rok vypadající povinnosti" u každého gruntu.

R. 1880 - napočítáno v Ráječku 554 duší.

R. 1883 - dne 19. dubna vznikl v obci požár , jímž sedm statků a jeden domkářský příbytek poblíž zvonice  bylo zničeno. Byla to čísla : 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33. Oheň vyšel o půl páté večer z neznámé příčiny u rolníka Skotáka  a za několik minut tak se rozšířil, že hned několik stavení zároveň hořelo. Stavení Jana Blažka , t.č. starosty již chytalo , ale bylo rychlou pomocí zachráněno. Zvonička zhořela a zvon se rozlil , kříž před zvoničkou zůstal, avšak značně popálen. Životy lidaké nebyly zmařeny. Jistá babička ukryla se před ohněm ve sklepě i s dítětem a tam zuření rozkáceného živlu šťastně přestála. Z dobytka uhořela 1 sviňa a zadusilo se kouřem jedno hříbě. Celá ves byla v nebezpečí  a jen rychlým  přispěním okolních hasičských sborů byl o 7. hodině požár zastaven , ale trámy doutnaly douho do noci.

Dne 3. července 1885 vypukl oheň v čísle 41 Františka Svobody a ztrávil v krátké době celou kratbu domu. Dobytek byl vyveden, ale dva kusy vepřového se upálily.

R. 1886 započal tehdejší radní Fr. Svoboda vysazovati jihovýchodní část Ráječského žlebu, od hranic panského lesa počínaje , dřínky. 10. listopadu vyhořelo číslo 7.

Květen 1887 byl pro hospodářství velmi příznivý, pršelo často a povětrnost byla chladnavá.

R. 1888 - dne 9. a 10. března rozvodnila se řeka Svitava táním sněhu a kry ledovými tak, že všechna pole po obou jejích březích byla zaplavena. Zvláště v noci z pátku na sobotu ( 9. na 10. ) překvapila voda takovou prudkostí, že sebrala tzv. "černý most" a splav mlynáře Vincence Mužíka z Dolní Lhoty. Škody počítal si mlynář 4 000 zlatých.

R. 1890 - při sčítaní lidu napočteno v Ráječku 75 čísel a 557 obyvatelů.

R. 1891 - v neděli 18. října konána slavnost posvěscení nové dvoujtřídní školy , jejíž přestavba  a přístavba stála 9 168 zlatých 52 krejcarů.

R. 1892 - dne 4.července v půl osmé večer udeřil blesk do obecní pastoušky. Shořela celá střecha.

R. 1893 - přibyly čtyři domky na obecní trati po levém břehu potoka v Záhumení.

R. 1894 - v srpnu zakoupila obec novou stříkačku od firmy "Hiller a vdova" v Brně za 575 zlatých. Hned před vánocemi napadlo mnoho sněhu, který držel do konce března 1895. Zima tuhá. Zvěře zhynulo mnoho a krmivo pro ni stálo majitele honitby mnoho tisíc.

R. 1895 - na podzim byla stráň v Rájeckém žlebě vysázena černým borem. Sazenice na žádost starosty Fr. Svobody daroval lesmistr Hrdlička z Rájce. Pozdější sazba jsou smrčky. zalesňování toto od r.1886-1891 konáno z obecní roboty. Když r. 1891 zvolen starostou Fr. Svoboda, vypláceni sazeči z obecní pokladny. Týž starosta zakoupil z jara 1895 ovocné stromky po 50 krejcarech z Králové Hradce a dal je vydázeti na Záplotí počínaje od učitelovi louky směrem západním dolů k řece. Téhož roku vystavěl nový domek č.83 František Brychta na pozemku zakoupeném od Františka Stejskala.

R. 1896 - v měsíci červnu pukl zvonekv kapličce , byl dán vdově Hillerové v Brně a koupen od ní nový, který byl v Brně posvěcen a zavěšen odpoledne 25. července, ale zvonilo se na něm až na svatou Annu 26. července ráno, kdy se poutníci z Ráječka svolávali na pouť do Sloupu.

R. 1898 - posázen další kus parcel všemi druhy jehličnatého stromoví až ku Třem zmolám a to : hedvábnými smrčky, americkými jedlemi, hedvábnými bory , obyčejnýmidřiny a bory. Východní strana u Chrábky byla potřetí znovu kultivovánave výměře asi 10 měr, pak veškeré od r. 1886 zašlé zazenice byly znovu podsázeny. Vypotřebováno jich kolem 50 000. Sazenicedaroval na žádost starosty Svobody knížecí lesní úřad v Rájci. Na jaře byl zregulován místní potok.

R. 1899 - založen v obci dobrovolný hasičský sbor. V zařizovacím výboře byli : Fr. Svoboda, Fr. Kovář, Fr. Skoták a Rudolf Fereubauer. Obecní výbor se tehdy skládal takto: Fr. Svoboda  - starosta, Fr. Skoták a Vincenc Musil - radní, Josef Nečas, Josef Růžička, Fr. Skoták, J. Klíma - výboři.

R. 1900 - dne 8. dubna náhlým táním sněhu , který v měsíci březnu napadl, rozvodnila se řeka Svitava. Voda přesahovala až nad lávku za hájíčkem ke Spešovu vedoucí. Do Dolní Lhoty nemohlo se jít, protože voda tekla přes cestu a přes most. Tratě : Kruhy, Řádky, Vojánky byly pod vodou. Regulovaný Chrábek také byl na březích poškozen. Dne 4. července večer k 8. hodině přihnala se od západu taková bouře s vichrem, že odnesla několik kalenic křidlicových ( na škole, na panské stodole, sklípku Svobodově ), doškových a šindelových ( na střeše Blažkově č.1 a na stodole Koutnově č.7), vyvrátila u mostu dva topoly, zvrátila stojan na sušení hadic, porazila sloupec, na němž byla umístěna obecní tabule a na silnici k Rájci vyvrátila několik lip. Při sčítání lidu mělo Ráječko 93 čísla, 135rodin, 667 obyvatelů, mezi nimi 14 židů.

R. 1901 - v měsíci září a říjnu postaveno hasičské skladiště nákladem 1100 K z obecních peněz a 17. listopadu byla stříkačka do skladiště převezena z domu starostova, kde se přechovávala.

R. 1902 - o 12. hodině ze 27. na 28. července přihnala se bouře s krupobitím a poškodilaznačně všechny plodiny. Voda odnesla lávku před Maňouškovými. Na oznámení poškození přišla 8. srpna komis za slevením daně a naznala poškození na žitě, pšenici, ovsu, ječmeni poloviční, na řepě, bramborách, hrachu, čočce, máku a jiných plodinách z 1/4. krupobití tímto postiženy byly také Horní Lhota, Dolní Lhota , Blansko, Petrovice, Žďár, Rájec směrem k hájence.

R. 1904 - rok neobyčejně suchý, léto parné. Trvalým parnem jetele se ztrácely, řepy ovadly, brambory svěšely listí a výhor na lukách zdaleka bylo znáti.Žně začaly kolem 15. července, vše zrálo najednou. Slámy jěště, zrna málo. Naděje na sklizeň otav, jelů a brambor zmizela. Tento suchý rok byl v celé střední Evropě.

R. 1906 - zima nepříznivá: žita na mnoze úplně vyhynula nebo zřídka tak, že musila býti zaorána. Podobně jeteliny.

R. 1907 - dne 23.května odpoledne přihnala se mračna ze dvou stran: od Blanska a od Spešova. Za hrozné bouřky dostavilo se krupobití, které žita tou dobou již vymetaná úplně zničilo. Podobně bylo u pšenice. Žita, která ještě zbyla , musila býti zaorána  a sázeny místonich brambory. Těch urodilo se tolik, jako nebylo dávno před tím. Ovoce však bylo velmi málo. Následkem sucha rozmohly se polní myši. V květnu t.r.konány byly prvé volby do říšské rady na základě všeobecného tajného práva hlasovacího. Poslancem zvolen za zdejší volební okres v užší volbě J: Filipínský, sociální demokrat a redakror v Brně.

R. 1908 - obec obdržela 400K nouzové podpory, jíž použito k zakoupení žita. Pro nájemníky sanoveno 2.40K na měřici pochbeného žita, ostatní majitelé pozemků se měli rozdělit dle principu kontrbučenského ostatním obnosem. Na místě odplavené lávky mezi Ráječkem a Spešovem postavena nová. Při obecních pozemcích podél silnice nasázeny na podzim jabloně. Doporučeno i majitelům přilehlých pozemků. Kus stráně ve žlebě ke Karolínu vysázela obec jabloněmi na oslavu 60letého panování Františka Josefa I. Úroda toho roku byla skoro dobrá. Sena byla krásná a vydatná jak na lukách tak na polích. Na zahradách udařilo se hojně jablek, zato nebylo anihrušek ani karlátek. Otav však následkem sucha v létě a na podzim téměř nebylo. Luka byla vypálena, jeteliny zničeny. Zima nastala záhy. Již 21.října padal první sníh a uhodily silné mrazy. Zima potrvala. Postaven nový kříž před kaplí.

R. 1909 - v noci ze čtvrtku na pátek 4. února na 5.února  následkem velkého tání, byla hrubá povodeň. Svitava vystoupila z břehů a zatopila pole podél silnice z Rájce ku Spešovu tak, že se podobala jezeru. Příkop mezi Rájcem a Ráječkem byl plný. Voda odnesla lávku za Ráječkem. Pod Černým mostem šla voda na panské pole. Pod mostem k Dolní Lhotě vystoupila z břehů a nanesla na pole ledové kry. V druhé polovině dubna byly dny krásné: 15.dubna bylo vidět první vlaštovky. V noci ze 4. na 5. června přikvačila děsná bouřka s lijavcem, který nadělal mnoho škod na polích. V čas senoseče nebylo skoro dne , aby nepršelo, tak že mnoho se zkazilo. Žně počaly až v srpnu. Ač mnoho obilí polehlo, bylo úroda vcelku dobrá, cukrovka byla bohatá cukernatostí. Kdežto r. 1908 byla veliká úroda štěpových jablek, tohoto roku bylo hojnost hrušek a karlátek, jablka skoro žádná.

R. 1910 - podzimek velmi mokrý. Lidé nemohli otavy usušit, brambory a řepy sklidili. Pro mokro se nemohlo mnohé pole ani zadělati. V polích mnoho myší a hrabošů. Do vánoc nebylo téměř sněhu. Zemědělská rada darovala obci 6 000 lesních sazenic. Poražena část obecního lesa ve Žlebě pro špatný vznik. Při sčítání lidu mělo Ráječko 118 čísel a 787 obyvatelů. Dle sčítání z roku 1900 mělo Ráječko domovních čísel 93 a 667 obyvatel. Jeví se tedy v tomto desetiletí přírůstek 25 čísel a 114 obyvatelů. Všichni obyvatelé přiznali obcovací řeč českou, náboženství katolické až na 7, kterážto rodina byla vyznání israelského.

R. 1911 - zřízeny vodní nádržky na potoce Chrábku pro případ ohně. Na jaře t.r. kladeny obcí roury pro brněnský vodovod. Při pracích zaměstnáni bylidělníci cizí, z domácích nikdo. V dědině pracovalo se v květnu, červnu a první polovině července. Nejvíce práce dala skála pod školní zahradou, byla trhána dinamitem. Vrtány díry 1,5 m dlouhé. Otřesy způsobenými ranama a létajícím kamením rozbita okna u školy a domku  č.42. V noci ze soboty na neděli 30. července o půl druhé ráno vyhořely domky čís.74 a 20. V měsíci červenci a srpnu panovala u nás jakož i v celé Evropě tropická vedra. Teploměr ve stínu ukazoval +36°C, na slunci +42°C. Obilí uzrálo předčasně, žne počaly 11. a 12.července. Tráva na pastvinách a sušších likách spálena, listí se stromů spadalo jako na podzim. Brambory a řepa utrpěly. Byl nedostatek zelené píce pro dobytek, neboť směsky do strnisk zaseté nesešly. 1q sena prodáván v srpnu za 10K. Ve středu 11. října před 3. hod odpoledne vypukl požár u rolníka Fr. Skotáka ( u Janů ), č.28. Byl omezen jen na obytná stavení a chlévy. Pořízen inventární výkaz nemovitého majetku obce 55 ha, 28 a 71m2, katastrální výnos 906,20K, odhadní cena 13 775,80K. Podzimek mokrý, dlouhotrvající deště. Z mnohých polí lidé nemohli sklidit brambory a řepu. V zimě vyskytlo se v obci několik případů slintavky. Zima mírna, sníh skoro žádny. Dne 31. prosince ko nána ustavující valná hromada místního družstva pro pojišťování hovězího dobytka.      

R.1912 - zřízena nová vozová obecní váha za 1 607,16K. Přidělána nová vížka na kapličce nákladem 72K. 

R. 1913 - na jaře t.r provedena volba obecního výboru. Byl proti ní poslán protest : volba zrušena a nařízena bolba nová, která provedena v měsíci červnu. Zvoleni do výboru: Fr. Skoták rolník čís.28, Antonín Krejčíř  rolník č. 26, Fr. Skoták rolník č. 30, Fr. Svoboda hostinský č. 41, Ant. Ondra rolník č. 29, Antonín Blažek rolník č.6, Jan Němec domkář, Kala Josef, Ant. Horák domkář, Adolf Škrabal domkář, Fr. Stloukal domkář , Josef Růžička č.35. Při volbě představenstva zvolen starostou Fr. Skoták, rolník č.28, radními: Ant. Krejčíř a Antonín Blažek. Při volbách do zemského sněmu kandidoval za okres Blanský a Boskovský : Klerikál P. Vincenc Ševčík , děkan v Černé Hoře , lidovec Fr. Kupsa , rolník v Bořitově , agrárník Josef Daněk, hostineký ve Střebětíně aj. Při užší volbě 17. června mezi Ševčíkem a Kupsou zvítězil Ševčík. Léto nebylo skoro žádné . Celý červenec a srpen pršelo a bylo studeno.Tím se žně opozdily a začaly až ve druhé polovině srpna a skončily v září. Pšenice , ječmeny a ovce úplně polehly . Lidé navezli si do stodol dost mokrého obilí. V létě nebylo téměř slunce na obloze viděti, zato podzimek byl krásný. Do prosince nebylo vůbec sněhu a nejsilnější mráz byl 2-3°C .   

R. 1914 - v lednu t.r. přistoupila obec za zakládajícího člena Sirotčího spolku v Blansku s příspěvkem 50k ročně. 28.června t.r. zastřelen byl v Sarajevu následník trůnu Fr. Ferdinand d Este a jeho choť Hehenburgová srbským studentem Princičem. 25.července Rakousko-Uhersko přerušuje se Srbskem diplomatické styky. 26.července Rkousko-Uhersko vyhlašuje částečnou mobilizaci. 28.července o 11. hodinách vypovídá Srbsku válku.Vyhlášení maximálních cen. 1. srpna nařízena všeobecná mobilizace do 38 roků. V obci provedena sbírka na mimořádnou podporu rodin mobilizovaných, soupis dobytka, zásob obilí, sena a slámy ( Ant. Škrabal, Jan Němec).

R. 1915 - v květnu upsala obec na II. válečnou půjčku rak.uherskou z kmenového jmění 1000K, v říjnu na III. vál. půjčku 700K t.j. 7 úpisů zemědělské banky 4% a 100K.Povaha a povětrnost t.r. byla prapodivná. V zimě střídaly se silné mrazy s náhlými oblevami. Jaro přišlo záhy a stromy krásně odkvetly. Měsíc květen byl však suchý, ani nekaplo Suchem utrpěly pozdní ječmeny, ovse a brambory. Vedra v květnu byla přímo tropická: teploměr ukazoval na slunci 40-43°C, ve stínu 32-33°C. Trávníky vyprahly, tráva na lukách uschla , ječmeny a ovse zůstaly při zemi a nemohly vymetati, ježto i v červnu byla vedra. Měsíc květen a červen vláhy nedaly, zato červenec se předal. nebylo dne, aby nepršelo. Ječmeny a ovse vyhnaly mokrem odnože, které nevydaly zrna žádného nebo plevného. Lidé zkusili s obracením obilí, sotva na jedné straně oschlo a bylo obráceno, zmoklo zase podruhé straně. Mnohým podařilo se dostati obilí šťastně domů, většině však porostlo. Padly i kroupy  a poškodily nejvíce trať za křížem k Blansku a od kříže nahoru tak , že postiženým byla odepsána daň z 1/2 - 3/4. Co uniklo suchu , poškozeno kroupami a mokrem. Ký div. že v srpnu nebylo možno sehnat mouku. Z Ráječka jezdili lidé pro mouku až do Letovic a přilehlých obcí, do Boskovic , avšak přicházeli obyčejně s málem nebo s prázdnou. V září povolán byl k vojsku s jinými starosta Fr. Skoták , který dosud jako většina starostů byl doma jako nepostradatelný pro úřady. Zástupcem se stal první radní Ant. Krejčíř , jemuž na požádání konal kancelářské práce tehdejší starý nadučitel Ant. Ryšavý. Ve dnech 13., 15.a 16 října proveden v obci soupis obilí a luštěnin dle stavu z 10. října . Ve dnech 18. a19. prosince konán opět soupis zásob. 

R. 1916 - dne 27.února konán soupis potřebného obilí k setí, 28. a 29. března spisovány opětně zásoby. Soupis za soupisem! Na IV. válečnou půjčku v květnu upsala obec 700 K. Žně byly zdrženy o 14 dní následkem dešťů. Obilí se dobře sklidilo. Hned se mlátilo a vozilo do mlýna, jelikož kde kdo byl vyčerpán. Na polích pracovaly ženy a děti. Muži na vojně nebo vyreklamováni pracovali v závodech sestátněných. Vše zdravé od 19-50let pryč. V železárnách v Blansku a na železnici pracovalo mnoho ženských. Na jaře t.r. dostala obec ze zemské školky v Bohunicích 100 jabloní. Byly vysázeny podél silnice. Mnoho se jich však neujalo. Mimo to převzala obec od paní Matuškové jisré množství javorů, které dala vysázeti do Chrábku až v obecním lese. Zvláštním soupisem ze dne 13. srpna zjištěno 766 osob ve 134 domovních číslech i s italskými vystěhovalci, kteří tu jako téměř ve všech obcích  našeho okresu byli ubytováni povstupu Itálie do války ( 25.5.1915 ). Byli z jižních Tyrol . Bydleli v čís. 3. a 40. Stát platil za ně nájemné 1,80 K za osobu měsíčně a na výživu dostávali měsíčně příspěvek. Pro jejich školou povinné děti zřízena zjara v Rájci jednotřídní škola s italským vyučovacím jazykem. Chodily do ní italské děti z celého okolí. Z výše uvedeného počtu obyvatelstva bylo domách mužů 111, žen 210, dětí do 14 roků 283, ostatních 142. Nezásobených osob bylo 296. Dle provedeného soupisu dobytka ( 15.8. ) bylo v obci hov. kusů mladších 1 r. 3, jalovic 39, krav 99 to je 136 kusů. Vepřů do tří měsíců 58, přes tři měsíce 78 to je 136 kusů. Ovcí 54, koz 181. Přibylo jich v tomto roce asi 60, také znamení doby a blahobytu! Koní s hříbaty 15. V srpnu odevzdány pro armádu 2 kusy , v září 1 kus , pro říjen 4 kusy. V měsíci září dány do oběhu železné 20tihaléře místo zrakvirovaných niklových.Nastala  nouze o drobné: trhány papírové dvoukoruny na půlky a na čtvrtky se svolením rak. uh. banky.  Místo drobných dávány poštovní známky 1,2,3,5 a 10. haléřové.V tomtéž měsíci přibyly k dosavadním moučenkám a chlebenkám tučenky. Těch bylo dost , ale tuky žádné. Občané nemající obilí na podzimní setí, obdrželi je na žádost od Válečného obilního ústavu v Brně pobočka a to 1q žita za 40K, 1q pšenice za 43K. V říjnu došlo nařízení, aby obce dodala Vál. obilnému ústavu do Brna 4 vagony brambor  a 30q sena. Pro vojenskou správu měla obec dodati 150q sena a 50q slámy. Dodávka ta později snížena. Pro zásobení vojska a obyvatelstva uloženo obci v říjnu a listopadu dodati 77q ječmene, 17q pšenice a 13q ovsa. Mělo se toto množství rozvrhnouti na producenty dle osetí plochy a to z 1 měřice oseté ječmenem 1,24 q, z 1 míry oseté pšenicí 17kg nebo žita, z 1 měřice oseté ovsem 18 kg. Až na jednoho žádný nedodal určené množství. Proto 22. listopadu za četnické asistence bylo obilí rekvirováno, odváženo na váze a odebráno tolik, kolik bylo předepsáno, odevzdáno do mlýna v Blansku. Mimo to nařízeno z každé měřice osázené bramborami dodati 2q k zásobení měst. obyvatelstva nezásobeného. Toto množství nedostačovalo, žádáno zvýšení. Když tomu nevyhověno, provedena rekvisice komisařem od hejtmanství za četnické asistence. rekvirováno 176q brambor , jež zakoupeny Vál. ob. ústavem v Brně, zůstaly však pro domácí nezamněstnané. Obilní ústav platil 9K za 1q, prodával za 12K, z nichž 11K připadlo ústavu, 1K approvisačnímu úřadu při hejtmanství v Boskovicích. Na V. válečnou půjčku upisovanou od 20. listopadu do 16. prosince skoro skoro nucenou uložilo okr. hejtmanství v Boskovicích obci Ráječku upsati 30 000 K. Tento obnos rozvržen na jednotlivé majetníky dle jejich majetkových poměrů, upsáno celkem 26 000K, z toho obec opětně 800K: Soupis zásob v listopadu a prosinci prováděl učitel Bureš z Rájce. Dnem 31. prosince vyšly z oběhu jako platidla niklové 20 haléře.

R. 1917 - od 26.2. do 7.3. kanány za vojenské asistence soupisy obilí, luštěnin a zemáků. Soupisy dělal J. Klimecký , řídící učitel z Doubravice a učitelka zdejší školy Julie Fialová. Dne 30. dubna zemřel Fr. Svoboda , hostinaký a rolník z čís. 41, který byl 25 let starostou a předsedou místní školní rady. Byl předsedou kostelního výboru v Blansku, předsedou komise pro chov dobytka v obvodu Blanském, členem hosp. spolku pro okres Blanský. Jeho přičiněním a za jeho starostování vysázena byla pustá a holá stráň v Chrábce ve výměře asi 60 měřic jehličnatým lesem, který jest a bude jeho živým památníkem. Také žleb ke Karolínu byl jeho úsilím kultivován. Jako starosta a předseda m. šk. rady přičinil se o rozšíření jednotřídní školy na dvoujtřídní přístavbou r. 1891 , pak dvoutřídní školy na trojtřídní vnitřní přestavbou r.1908. Za něho zřízen hasičský sbor r. 1899, jehož on byl prvním předsedou. Řidící učitel Antonín Ryšavý napsal ve školní kronice : "V něm měl jsem za svého zdejšího působení příznivce a pomocníka při opatřování pomůcek školních, pořizování nebo opravení školního zařízení, opatření školy hromosvodem, při založení učitelské a žákovské knihovny, veřejné knihovny hasičské, jakož i při úpravě okolí školní budovy. Budiž mu země lehká a paměť vděčná." Na VI. válečnou půjčku upsala obec 5 000K. Na VII. válečnou půjčku upsala obec také 5 000K, obec sama nic , nýbrž občané. Dne 17. května byl sejmut zvonek na kapličce k účelům válečným a odvezen do Blanska. Vyzváněl v Ráječku 21 roků. Obec dala ulit v železárnách v Blansku nový. Stál 200K. Přejímací ceny Vál. ob. ústavu byly až do žní tyto: 1q žita - 29K, 1q pšenice - 35K, 1q ječmene  - 29 a 33K, 1q ovsa - 28K. Ceny obilí z nové sklizně: pšenice a žito - 40K, ječmen - 37K za 100 kg. 1q drobné strojem mlácené slámy 8K. V srpnu upraveny vyživovací příspěvky manželkám a rodinám narukovaných a zvýšeny tak, že mnohým se o tom ani nezdálo. Jedna rodina ( Veiglova Emilie ) až 500K. 98 stranám vyplaceno v srpnu t.j. za srpen 15 853K 89h. Podrobný seznam jest ve školní kronice . Byly vypláceny v říjnu se zpětnou platností,. Při soupisu dobytka 31.října napočteno:hov dobytka do 1r. - 42 kusy, býci 2, jalovice 17, krávy 89, volek 1 to je 141 kusů. Koní 28 ( z těch 17 hříbat ve dvoře), prasat 224 ( 61 ve dvoře), ovcí 49, koz 221. Hrozné vstoupnutí.  Přede žněmi odebráno obilí a mouka, jež měli pro svou výživu., samozásobitelům na šest neděl napřed se slibem, že jim to bude nahrazeno. Nedostali však nic a museli býti zásobováni z obecní aprovisace. Takhle se dodržovaly úřední sliby! Ceny životních potřeb stoupaly do závratné výše a nebylo možné nic koupit.

Kronika ke stažení

Kronika 1 část

Návod:

  1. uložte soubor na plochu
  2. pokud nemáte winrar, nebo winzip, stáhněte si a nainstalijte winrar
  3. klikněte pravým tlačítkem myši na stažený soubor kronika_rajecko_cast_1 a vyberte Extrahovat zde
  4. na ploše se vytvoří nová složka s názvem kronika_rajecko_cast_1
  5. otevřete složku a spusťte soubor kronika1, kronika je taktéž uložena ve formátu pfd v podsložce files pod názvem kronika_1_komplet